Metody RS01, RS02 a RS03

dvdisaster nabízí tři metody opravy chyb. RS01 a RS02 jsou současné a vyzkoušené metody, RS03 je stále ještě vyvíjena.

Porovnání metod. Všechny metody používají opravu chyb Reed-Solomon. Počítají informace pro opravu chyb pro bitové kopie ISO, které pak slouží k opravě nečitelných sektorů, pokud dojde k poškození disku.

Metody se liší způsobem ukládání informací pro opravu chyb:

RS01 vytváří soubory pro opravu chyb, které jsou ukládány odděleně od bitové kopie ke které náleží. Protože ochrana dat na úrovni souborů je obtížná, musí být soubory pro opravu chyb uloženy na disku, který je také chráněn prostřednictvím dvdisaster.
Pro aplikaci metody RS02 je nejdříve na pevném disku s pomocí programu pro vypalování CD/DVD vytvořena bitová kopie. Před vypálením na disk je tato bitová kopie pomocí dvdisaster rozšířena o data pro opravu chyb. Chráněná data a informace pro opravu chyb jsou tak uloženy na stejném disku. Poškozené sektory v oblasti obsahující informace pro opravu chyb snižují kapacitu opravy chyb, ale opravu neznemožňují - není vyžadován dodatečný disk pro uchovávání nebo ochranu informací pro opravu.

RS03 je vylepšením verzí RS01 a RS02. S jeho pomocí lze vytvářet jak soubory pro opravu chyb, tak rozšířené bitové kopie:

RS03 umí práci rozložit na několik jader procesoru a na moderních procesorech je tak mnohem rychlejší než RS01/RS02.
RS03 soubory pro opravu chyb jsou - na rozdíl od RS01 - odolné vůči poškození. To by vás však nemělo svádět k nedbalému zacházení s vašimi soubory pro opravu chyb - nevýhody čtení na úrovni souborového systému jsou stále platné.
RS03 rozšířené bitové kopie nevyžadují takzvané hlavní bloky obsahující důležité informace. Díky tomu je RS03 více robustní, ale také více omezující: Rozšířená bitová kopie musí zcela zaplnit cílový disk, kdežto u RS02 bylo možné si zvolit libovolnou velikost rozšířené bitové kopie.

Změny umožňující paralelizaci výpočtů a zvýšení robustnosti způsobily snížení prostorové efektivnosti RS03, RS03 data pro opravu chyb tak mají o něco nižší kapacitu opravy chyb, než jejich stejně velké ekvivalenty používající RS01/RS02.

Porovnání způsobu uložení opravy chyb.

Následující tabulky shrnuje rozdíly mezi soubory pro opravu chyb (RS01, RS03) a rozšířenými bitovými kopiemi (RS02, RS03):

Soubory pro opravu chyb Bitová kopie rozšířená o data pro opravu chyb

může být zvolena libovolná redundance redundance je vymezena volným místem na disku
(= kapacita disku - velikost dat)

efektivní už při 15% redundanci, protože u souborů pro opravu chyb se předpokládá, že nejsou poškozeny vyžaduje větší redundanci (doporučeno: 20-30%) pro kompenzaci případného poškození dat pro opravu chyb

disk může být zcela zaplněn uživatelskými daty využitelný prostor na disku je zmenšen o velikost dat pro opravu chyb

mohou být vytvořeny dodatečně pro již existující disk použitelné pouze při vytváření disku, protože bitová kopie musí být o data pro opravu chyb rozšířena před vypálením

uložení dat pro opravu chyb odděleně od dat zvyšuje ochranu dat uložení data pro opravu chyb společně s uživatelskými daty může snížit kapacitu opravy chyb

Musí být veden přehled o příslušnosti dat pro opravu chyb k disku. Soubory pro opravu chyb musí být chráněny proti poškození. Jednoduché řešení na jednom disku; informace pro opravu chyb není nutné zvlášť evidovat ani chránit.

žádné problémy s kompatibilitou disky s bitovou kopií rozšířenou o data pro opravu chyb nemusí být v některých mechanikách správně přehrána

Soubory pro opravu chyb	Bitová kopie rozšířená o data pro opravu chyb
může být zvolena libovolná redundance	redundance je vymezena volným místem na disku (= kapacita disku - velikost dat)
efektivní už při 15% redundanci, protože u souborů pro opravu chyb se předpokládá, že nejsou poškozeny	vyžaduje větší redundanci (doporučeno: 20-30%) pro kompenzaci případného poškození dat pro opravu chyb
disk může být zcela zaplněn uživatelskými daty	využitelný prostor na disku je zmenšen o velikost dat pro opravu chyb
mohou být vytvořeny dodatečně pro již existující disk	použitelné pouze při vytváření disku, protože bitová kopie musí být o data pro opravu chyb rozšířena před vypálením
uložení dat pro opravu chyb odděleně od dat zvyšuje ochranu dat	uložení data pro opravu chyb společně s uživatelskými daty může snížit kapacitu opravy chyb
Musí být veden přehled o příslušnosti dat pro opravu chyb k disku. Soubory pro opravu chyb musí být chráněny proti poškození.	Jednoduché řešení na jednom disku; informace pro opravu chyb není nutné zvlášť evidovat ani chránit.
žádné problémy s kompatibilitou	disky s bitovou kopií rozšířenou o data pro opravu chyb nemusí být v některých mechanikách správně přehrána